Přeskočit na hlavní obsah

Mezi břehy

Nikdy jsem nevěřila,
že tě najdu
Že tě potkám
a břehy mezi životy zmizí
jako polknutá slza
Na cestě domů


Den je dnes dlouhý
Zašedlý
krouží nad hladinou času
zapomenutý v dějinách
Bez tebe skomírá

Prý se pomalu vkrádá
Přitom se rozletěla 
rychlostí myšlenky
Láska

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Predátoři - Bárt II.

Právě jsem se chystala zavřít oči, když nastoupil. Vypadal uříceně a nepřítomně. Divně. Sedl si naproti mně a schoval tvář do dlaní. Přitom neustále podupával pravou nohou. Magor, napadlo mě. Přesně tohle jsem na cestě potřebovala. Hráče na nervy. Dalšího hráče na nervy. Jakoby ráno nestačila matka: jestli TAM pojedeš, už se nevracej… Rozjeli jsme se. Dup - dup. Dup - dup.   Dup dup dup.

Jak paní Kropenaté pískalo v uších

Paní Kropenaté pískalo v uších a po bytě hledala myš. Paní Kropenatá nesnášela myši. Když ji ani po třech hodinách nenašla, šla si k panu Voříškovi půjčit cukr a ukradla mu kocoura.

Predátoři - Bárt I.

Raskolnikov nevěřil, že to udělá, dokud nemáchnul sekyrou. Potom už byl schopnej zabít kohokoliv. Jdeš nahoru a nohy ti slábnou. Přidržuješ se zábradlí a dlaně se ti potí. Dělá se ti blbě, zapomínáš dýchat, točí se ti žaludek i hlava. S tim musíš počítat, jasný?! Nic tě nesmí zaskočit. Auto svýho fotra si nechal zaparkovaný na invalidech a z budky si zavolal odtahovku: na místě pro invalidy stojí nějaký hovado se Superbem A17 4859.