Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Mezi břehy

Nikdy jsem nevěřila,
že tě najdu
Že tě potkám
a břehy mezi životy zmizí
jako polknutá slza
Na cestě domů
Nejnovější příspěvky

Vej-tvor

Predátoři - Bárt VI.

Ráj. Bez tunelu, beze světla na jeho konci, ale okamžitě. Žluto – bílo – oranžovej zázrak. Vlní se v nekonečnym oceánu, tříští se o sebe a vytváří ti před očima nádherný obrazce. Seš malý, šťastný dítě s kaleidoskopem. Nikdy si nic dokonalejšího neviděl a tušíš, že už neuvidíš.
Zářivý krystaly předváděj úchvatnou světelnou show, každej z nich se točí, vlní, dýchá. Žije. Celá ta megalomanská show tepe životem, krystaly se o sebe třou, vybuchujou v gejzíry energie a zároveň spolu splývaj v závratně čistý harmonii. Je to proces a ty seš jeho součástí.

Predátoři - Bárt V.

Ten zvuk! Vtíravej, uřvanej, příšernej zvuk. Ubrousky, sáčky, whisky, zvratky, pendrek, nůž, chodby, schody, Lizaveta. Šel si s tim sáčkem až na konec ulice, než si ho vyhodil, že jo? Do koše na psí hovna. A ona to stoprocentně viděla. Lizaveta. Možná šla za tebou. Možná sledovala každej tvůj krok. Možná viděla, jak za rohem zvracíš do křoví. -Nechoď k tomu pánovi, slyšíš. No tak, co sem řekla!

Líp bych to rozhodně nenapsala

Nepotřebuji, abys mě zachránil
Nepotřebuji tvou léčbu
Nepotřebuji tebe
A tvůj protijed
Neboť já sama jsem svou nemocí

Nepotřebuji, abys mě osvobodil
Nepotřebuji tvou pomoc
Nepotřebuji doprovodit skrz světlo
Neboť budu stále padat
A znovu vstávat
Tvé nenávistné kvílení
Protože já jsem přeživší
Jo, já jsem bojovnice
Budu padat a vstávat o to výš
A v tvé nenávisti nacházím lásku
Protože já jsem přeživší
Jo, já jsem bojovnice

Nebudu skrývat svou tvář
Neupadnu v nemilost
Projdu ohněm, brouku
Celý život jsem se bála smrti
Ale teď v těch plamenech ožívám

Nepotřebuješ mou lásku
Nechceš, abych já potřebovala tebe
Netoužíš se na mě dívat
Pro tebe zkamením
Nechceš, abych tě ranila
Netoužíš po kousnutí
Nechceš mě
Nebo mou bolavou duši
Neboť budu stále padat
A znovu vstávat
Tvé nenávistné kvílení
Já jsem přeživší
Jo, já jsem bojovnice
Budu padat a vstávat o to výš
A v tvé nenávisti nacházím lásku
Protože já jsem přeživší
Jo, já jsem bojovnice

Nebudu skrývat svou tvář
Neupadnu v nemilost
Projdu oh…

Jak paní Kropenaté pískalo v uších

Paní Kropenaté pískalo v uších a po bytě hledala myš. Paní Kropenatá nesnášela myši. Když ji ani po třech hodinách nenašla, šla si k panu Voříškovi půjčit cukr a ukradla mu kocoura.

Jak paní Kropenatá umřela

Toho dne se paní Kropenatá probudila a za dvě minuty nato umřela.
O půl jedenácté dopoledne na ni zvonila Bohunka s důchodem, ale nedozvonila se. Ihned posunula poštovní tašku o kus dál a vyrazila dveře.