Přeskočit na hlavní obsah

Jak paní Kropenatá umřela


Toho dne se paní Kropenatá probudila a za dvě minuty nato umřela.

O půl jedenácté dopoledne na ni zvonila Bohunka s důchodem, ale nedozvonila se.
Ihned posunula poštovní tašku o kus dál a vyrazila dveře.

Paní Kropenatá ležela na ustlané posteli, zakrytá černou vyšívanou dečkou a na sobě měla cedulku:
MÉ DNY JSOU SEČTENY. JEN SE VYPLAČTE, BOHUNKO.
DŮCHOD MI TU NECHTE.

Bohunka si odfrkla, mrštila důchodem o mrtvé tělo paní Kropenaté, z náprsní kapsičky vyndala mobil a zavolala Máně: Máňo, stará kropenatka natáhla! Ještě furt se ti líbí ten obraz nad postelí?
Bohunka stoupla paní Kropenaté na břicho a sundala obraz ze zdi.

Paní Kropenatá vstala a strčila Bohunku i s taškou ze schodů.
Takhle si svoji smrt nepředstavovala.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Predátoři - Bárt I.

Raskolnikov nevěřil, že to udělá, dokud nemáchnul sekyrou. Potom už byl schopnej zabít kohokoliv. Jdeš nahoru a nohy ti slábnou. Přidržuješ se zábradlí a dlaně se ti potí. Dělá se ti blbě, zapomínáš dýchat, točí se ti žaludek i hlava. S tim musíš počítat, jasný?! Nic tě nesmí zaskočit. Auto svýho fotra si nechal zaparkovaný na invalidech a z budky si zavolal odtahovku: na místě pro invalidy stojí nějaký hovado se Superbem A17 4859.

Minu minu?

Každou noc, den, každou hodinu bojím se, že se pominu Jako když duše šlápne na minu Světlem proletí kapky karmínu v osudem daným termínu Snad minu minu