Přeskočit na hlavní obsah

Jak paní Kropenaté pískalo v uších


Paní Kropenaté pískalo v uších a po bytě hledala myš. Paní Kropenatá nesnášela myši.
Když ji ani po třech hodinách nenašla, šla si k panu Voříškovi půjčit cukr a ukradla mu kocoura.
Kocour si své nové teritorium důkladně označkoval a sežral paní Kropenaté španělského ptáčka.
Rýži nechal, zasedl paní Kropenaté křeslo a sledoval hokejové utkání Anaheim Ducks a Chicago Blackhawks.
Pan Voříšek hledal po bytě kocoura. Když ho ani po třech hodinách nenašel, vydal se do zverimexu pro myš.

Jakmile zápas skončil, sežral kocour paní Kropenaté buchtu. Buchta byla ale stará, proto ji kocour vyzvracel zpátky a šel si zdřímnout na kuchyňskou linku. Paní Kropenatá ho probudila nepřilnavou pánví a kocour ji natruc vrátil ještě kus buchty.

Paní Kropenatá nesnášela kocoury. Šla si k paní Mikešové půjčit droždí a ukradla jí psa.
Pes si své nové teritorium důkladně označkoval, sežral hromádku buchty po kocourovi, rozestlal si a zalehl paní Kropenaté postel. Kocour se zavěsil na záclony a odmítal slézt dolů. Paní Kropetaná vylezla na stůl a sundala kocoura i s garnýží.
Pes znuděně zakroutil hlavou a pustil si Komisaře Rexe.
Kocour zaútočil na andulku paní Kropenaté a odnesl si ji do koše s čistým prádlem.

Pan Voříšek se vrátil ze zverimexu, z krabičky vypustil myš a po hodině zemřel steskem.

Pes hlasitě skandoval jméno hlavního protagonisty a o reklamní přestávce šel paní Kropenaté očichat zadek.
Po krátkém zaváhaní usoudil, že když zavře oči, může vzít zavděk i touhle starou buldočicí a než skončily reklamy, byla noha paní Kropenaté znesvěcena.

Paní Kropenatá nesnášela psy. Šla si k paní Divoké půjčit mouku a ukradla jí prase.
Manžel paní Divoké si své nové teritorium důkladně označkoval, hodil si na pánev zbytky andulky a poslal paní Kropenatou pro pivo.

Paní Kropenatá šla bydlet k panu Voříškovi. Převlékla ho do pyžama a vyčerpána usedla do křesla.
Přes nohy jí přeběhla myš.

Paní Kropenatá nesnášela myši…

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Predátoři - Bárt II.

Právě jsem se chystala zavřít oči, když nastoupil. Vypadal uříceně a nepřítomně. Divně. Sedl si naproti mně a schoval tvář do dlaní. Přitom neustále podupával pravou nohou. Magor, napadlo mě. Přesně tohle jsem na cestě potřebovala. Hráče na nervy. Dalšího hráče na nervy. Jakoby ráno nestačila matka: jestli TAM pojedeš, už se nevracej… Rozjeli jsme se. Dup - dup. Dup - dup.   Dup dup dup.

Musíš tolik toužit stát se motýlem, že se ochotně vzdáš života housenky

Motivační mantry zrovna nemusím. Protože je zapomínám. Protože jich pár doprdele půl hodiny obdivuju, duchovně rostu, cítím se silná a jedinečná a pak se celá přesvědčená, že já i ty věty jsme prostě DOKONALÝ, zvednu ze židle a v ten moment nevím nic. Ani jednu. Jenže dneska na mne Messengerem vylétl motýl. Přistál mi na cigaretě, zrovna když mě napadalo, že nejtěžší v životě je rozloučit se sama se sebou, a povídá: přečti si to ještě jednou a pořádně už! Musíš tolik toužit stát se motýlem, že se ochotně vzdáš života housenky.   Když viděl, že na ta slova civím, až zapomínám dýchat, nechal mě zase samotnou.  Odletěl šokovat další bezradnou duši.  .ochotně vzdáš. Přijmi a nech za sebou, s bolestí a vírou v život .života housenky. stereotypy, zvyky, omezenosti.  .tolik toužit. Bez podmínek .stát se motýlem. chtěj, .musíš. i když se ti zdá, že nemáš co. Díky Tobě teď, Alex, vím, proč jsem všechny předešlé zapomínala. Aby zarezonovala, musela to být právě...