Motivační mantry zrovna nemusím. Protože je zapomínám. Protože jich pár doprdele půl hodiny obdivuju, duchovně rostu, cítím se silná a jedinečná a pak se celá přesvědčená, že já i ty věty jsme prostě DOKONALÝ, zvednu ze židle a v ten moment nevím nic. Ani jednu. Jenže dneska na mne Messengerem vylétl motýl. Přistál mi na cigaretě, zrovna když mě napadalo, že nejtěžší v životě je rozloučit se sama se sebou, a povídá: přečti si to ještě jednou a pořádně už! Musíš tolik toužit stát se motýlem, že se ochotně vzdáš života housenky. Když viděl, že na ta slova civím, až zapomínám dýchat, nechal mě zase samotnou. Odletěl šokovat další bezradnou duši. .ochotně vzdáš. Přijmi a nech za sebou, s bolestí a vírou v život .života housenky. stereotypy, zvyky, omezenosti. .tolik toužit. Bez podmínek .stát se motýlem. chtěj, .musíš. i když se ti zdá, že nemáš co. Díky Tobě teď, Alex, vím, proč jsem všechny předešlé zapomínala. Aby zarezonovala, musela to být právě...
Komentáře
Okomentovat